„Venku je zima, zůstaneme doma“ je v prosinci nejlákavější věta. Jenže děti potřebují pohyb a čerstvý vzduch i v mrazu – možná o to víc, čím víc času tráví v přetopených místnostech. Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.
Tajemství je ve vrstvách
Klíč k teplu není jeden tlustý svetr, ale několik vrstev. Spodní vrstva odvádí pot, prostřední hřeje, vrchní chrání před větrem a sněhem. Mezi vrstvami zůstává vzduch, který izoluje. Když se dítě zahřeje, snadno jednu vrstvu sundáte – potit se v mrazu je horší než zima.
Na co u zimního oblékání nezapomenout
- Čepice a rukavice – hlavou a rukama uniká nejvíc tepla.
- Nepromokavé boty a náhradní ponožky – mokré nohy zkazí každou hru.
- Volnější vrstvy – v těsném oblečení je dítěti paradoxně víc zima.
Pohyb i v krátkém dni
Zimní den je krátký, ale i půlhodina venku po obědě udělá divy. Koulování, bobování, stavění sněhuláka – děti se u toho zahřejí samy. A spí pak líp, jedí líp a jsou míň nemocné, než se traduje. Čerstvý vzduch imunitě prospívá.
Bezpečí na sněhu
U bobování a sáňkování zkontrolujte, kam svah ústí – ne na silnici nebo k rybníku. Na zamrzlou vodu nikdy nevstupujte. A když dítěti zčervenají tváře a teče mu z nosu, to je v pořádku – horší je, když je bledé a tiché. Pak je čas jít dovnitř na čaj.
Teplý nápoj a suché oblečení po návratu jsou součást zážitku. Promrzlé tváře a horký čaj k sobě patří odjakživa.