Spočítat hodiny spánku za poslední rok by mnoho rodičů radši nechtělo. Únava je tichý společník rodičovství, o kterém se moc nemluví – a přitom ovlivňuje všechno: naši trpělivost, náladu i to, jak zvládáme dětské scény. Vyčerpaný rodič není špatný rodič, jen potřebuje pomoct.
Proč jsme tak unavení
Není to jen přerušovaný noční spánek. Je to nepřetržitá pohotovost – mozek rodiče malého dítěte nikdy úplně nevypne. K tomu práce, domácnost a pocit, že nic nestíháme tak, jak bychom chtěli. Únava se sčítá a my si jí často všimneme, až když přeteče.
Co reálně pomáhá
- Střídejte se s partnerem v nočních službách – každý má pak aspoň jednu noc v kuse.
- Spěte, když spí dítě, místo úklidu. Nádobí počká, vy ne.
- Požádejte o pomoc – babičku, kamarádku. Není to selhání, je to rozum.
Odpočinek není sobectví
Mnoho rodičů, hlavně matek, má pocit viny, kdykoli si chvíli pro sebe. Přitom je to naopak – vyspaný a odpočinutý rodič má víc trpělivosti a radosti. Kyslíková maska se nasazuje nejdřív sobě, pak dítěti. V rodičovství to platí dvojnásob.
Malé přestávky se počítají
Když není čas na velký odpočinek, pomáhají mikropauzy. Deset minut s kávou v tichu, krátká procházka, pět minut se zavřenýma očima. Nejsou to zázraky, ale dohromady drží člověka nad vodou. A v nejtěžších fázích stačí připomínat si jediné: tohle období pomine.
A když je opravdu zle a únava přerůstá ve smutek, který neodchází, neostýchejte se vyhledat pomoc. Postarat se o sebe je součást péče o děti.