Mezi dětmi je osm, deset, někdy i víc let. Velký věkový rozdíl mezi sourozenci přináší svoje výhody i nástrahy. Jeden potřebuje plenky, druhý řeší pubertu – a vy se snažíte být dost pro oba. Dá se to zvládnout, jen to chce trochu jiný přístup než u dětí blízko sebe.
Výhody, které stojí za zmínku
Sourozenci s velkým odstupem spolu málokdy soupeří jako vrstevníci – jsou v úplně jiných etapách. Starší dítě často miminko zbožňuje a vzniká mezi nimi vztah blízký lásce tety nebo strýce. A vy se každému dítěti můžete věnovat o něco víc, protože nejsou na stejné vlně potřeb.
Na co si dát pozor
- Nezatěžujte staršího rolí náhradního rodiče – pomoc ano, povinnost ne.
- Hlídejte čas jen pro staršího, ať se necítí odsunutý.
- Respektujte odlišné potřeby – ticho na učení i hlučné hraní v jednom bytě.
Starší není chůva
Je přirozené, že starší dítě občas pomůže s mladším. Stane-li se z toho ale jeho každodenní povinnost, může zatrpknout. Pomoc oceňujte jako laskavost, ne ji vyžadujte jako samozřejmost. Náctiletý potřebuje žít svůj život, ne hlídat sourozence místo vás.
Najděte společné chvíle
I při velkém rozdílu se dají najít aktivity pro všechny – výlet, deska, společný film, vaření. Jindy je naopak fajn rozdělit se a věnovat se každému zvlášť podle jeho zájmů. Rovnováha mezi „spolu“ a „každý zvlášť“ je tady klíčem k pohodě.
Velký věkový rozdíl není handicap. Je to jen jiná konfigurace rodiny – se svými dary, které se naplno ukážou, až děti vyrostou.