Představa je krásná: usměvavá rodina v ladících barvách na dokonalé fotce. Realita s dětmi bývá jiná – jeden se mračí, druhý utíká a třetí brečí přesně ve chvíli, kdy fotograf zmáčkne spoušť. Rodinné focení nemusí být utrpení, jen to chce trochu jiný přístup a hlavně realistická očekávání.
Načasování je všechno
Hladové a unavené dítě se na fotce neusměje, ať děláte, co děláte. Plánujte focení na dobu, kdy je dítě odpočaté a najedené – ne před spaním nebo místo oběda. U malých dětí se osvědčuje dopoledne. Polovina úspěchu se odehraje dávno předtím, než vůbec vytáhnete foťák.
Co focení usnadní
- Svačina a pití po ruce na záchranu nálady.
- Oblíbená hračka nebo hra, která dítě rozesměje.
- Dost času – spěch a tlak děti spolehlivě rozhodí.
Nejlepší jsou přirozené záběry
Strnulé pózování s vynuceným úsměvem málokdy dopadne dobře. Mnohem hezčí jsou fotky, kde si rodina hraje, lechtá se a směje. Nechte děti být dětmi – nechte je běhat, dovádět a být sami sebou. Právě ty „nedokonalé“ momentky s opravdovým smíchem vám časem budou nejmilejší.
Slevte z dokonalosti
Když dítě nespolupracuje, tlak a napětí situaci jen zhorší. Vezměte to s humorem – i fotka, na které jedno dítě brečí a druhé dělá grimasu, jednou vykouzlí úsměv. Přesně takové snímky totiž zachycují, jaké rodina doopravdy byla. A o to přece jde.
Rodinné focení není soutěž o nejdokonalejší obraz. Je to způsob, jak zastavit čas a uchovat, jací jste teď byli. Za pár let budete za každou fotku – i tu s grimasou – vděční.