Pátého prosince zaklepe na dveře Mikuláš s andělem a čertem. Pro jedny děti je to vrchol adventu, pro jiné noční můra. Hranice mezi krásnou tradicí a zbytečným strašením je tenká – a je jen na nás, na které straně dítě skončí.
Strašení čertem se nevyplácí
„Když nebudeš hodný, čert si tě odnese v pytli“ možná na chvíli zabere, ale daň je vysoká. Malé dítě tomu věří doslova a strach může přerůst v opravdové trauma. Výchova strachem navíc nefunguje dlouhodobě – děti se chovají líp z důvěry, ne z hrůzy.
Jak návštěvu zvládnout v pohodě
- Přizpůsobte ji věku – nejmenší děti zvládnou klidně jen hodného Mikuláše s andělem.
- Buďte u toho a držte dítě za ruku, ať cítí bezpečí.
- Domluvte se s „čertem“ na mírném vystupování bez děsivých scén.
Akcent na pochvalu, ne na hříchy
Krása mikulášské návštěvy je v tom, že dítě může slyšet, co se mu daří. Připravte Mikuláši pár konkrétních pochval – jak hezky pomáhá, jak je statečné. Když si dítě z večera odnese pocit „jsem dobrý“, je to lepší dárek než jakákoli nadílka.
Když se dítě přesto bojí
Některé děti maska čerta vyděsí bez ohledu na přípravu. Není ostuda návštěvu zkrátit nebo úplně vynechat a slavit po svém. Mikuláš má dělat radost, ne pláč. Tradice je hezká jen do chvíle, dokud slouží dětem – ne naopak.
A nadílku za botou si dítě užije i bez děsu. Pár oříšků, mandarinka a kousek čokolády udělají radost spolehlivě.