Těšili jste se, kupovali miminkovskou výbavičku a představovali si, jak budou děti k sobě. A pak přišel domů sourozenec a vaše prvorozené najednou zlobí, brečí a chce zpátky na ruce. Žárlivost po narození druhého dítěte je normální – a dá se s ní pracovat.
Z pohledu staršího dítěte
Představte si, že vám partner jednoho dne přivede domů druhého partnera a řekne: „Tahle nová osoba teď bude bydlet s námi, budu se jí hodně věnovat, ale neboj, tebe mám pořád rád.“ Asi byste nadšení nebyli. Takhle nějak prožívá příchod sourozence prvorozené dítě.
Co pomáhá ještě před porodem
- Mluvte o miminku realisticky – že bude hlavně spát a plakat, ne hned kamarád na hraní.
- Velké změny (vlastní postýlka, školka) řešte s předstihem, ne těsně po porodu.
- Zapojte starší dítě do příprav, ať má k miminku vztah dřív, než přijde.
Čas jen pro prvorozené
Nejúčinnější lék na žárlivost je pozornost. Najděte si každý den aspoň deset minut jen pro starší dítě – bez miminka, bez telefonu. Tihle deset minut řeknou víc než stovka ujištění, že ho máte pořád stejně rádi.
Když se vrací k miminkovským zvykům
Náhlé pomočování, žvatlání nebo požadavek na dudlík nejsou schválnost. Dítě se nevědomky vrací tam, kde dostávalo nejvíc péče. Nekárejte ho za to. Když projde, samo se zase posune dopředu.
A nezapomeňte: úkolem není zařídit, aby žárlivost nikdy nepřišla, ale provést dítě skrz ni. Z téhle nelehké chvíle vyrůstají sourozenecká pouta na celý život.