„Slibuju, že se o něj budu starat sám!“ Tuhle větu slyšel nad fotkou štěněte snad každý rodič. Domácí mazlíček dětem dává spoustu krásného, ale taky znamená roky závazku. Než podlehnete prosebným očím, vyplatí se mít jasno v tom, co péče opravdu obnáší.
Co zvíře dětem dává
Vyrůstat se zvířetem je pro dítě dar. Učí se péči o druhého, empatii a zodpovědnosti. Mazlíček bývá kamarád, společník i utěšitel v těžkých chvílích. Děti, které se starají o zvíře, získávají denní lekci v tom, že na nich někdo závisí – a to formuje charakter.
Realita, kterou je třeba zvážit
- Závazek na roky – pes i kočka tu budou víc než deset let.
- Čas a peníze – krmení, veterinář, venčení za každého počasí.
- Konečná odpovědnost je vaše – dítě nadšení časem opadne.
Kdo se opravdu postará
Buďme realisté: nadšení dítěte vydrží pár týdnů, pak se venčení a úklid přesunou na rodiče. Počítejte s tím dopředu. Dítě může a má pomáhat – přiměřeně věku – ale hlavní zodpovědnost ponese dospělý. Pořizovat zvíře s vidinou, že vás dítě zbaví péče, je cesta ke zklamání obou.
Vyberte s rozmyslem
Než přivedete domů psa, zvažte, jestli vašemu životnímu stylu a bytu nesedne spíš méně náročný mazlíček. Pro úplně malé děti může být dobrým začátkem třeba rybička nebo morče, než se pustíte do zvířete, které vyžaduje denní výcvik a pohyb.
Domácí mazlíček je báječná součást dětství – pokud do něj jdete s otevřenýma očima a vědomím, že přebíráte odpovědnost za živého tvora vy, ne vaše dítě.