Začátek července, kufry v kufru auta, dvě děti vzadu a před vámi šest set kilometrů k moři. Po čtyřiceti minutách přijde první "už tam budeme?" a vy víte, že tohle bude dlouhý den. Cesta autem na dovolenou patří k tomu, na co se rodiny těší nejmíň, a přitom se dá zvládnout líp, než si většina z nás myslí.
Nejde o žádné kouzlo. Jde o pár věcí, které se vyplatí promyslet předem, a o ochotu vzdát se představy, že pojedete "jedním tahem, ať to máme za sebou". S malými dětmi tohle nefunguje a snaha o to obvykle skončí pláčem na zadním sedadle a vaším zaťatým mlčením vepředu.
Kdy vyrazit, ať vám děti spí
Léta osvědčená rada zní: vyjeďte brzy ráno, ideálně mezi čtvrtou a pátou. Děti dospí v autě, vy ujedete první stovky kilometrů, než se vůbec pořádně probudí, a vyhnete se nejhorším pátečním kolonám na D1 i na hraničních přechodech do Chorvatska a Rakouska.
Druhá varianta je vyrazit naopak pozdě večer a jet v noci, když děti spí. Tahle možnost vyhovuje rodičům, kteří zvládnou řídit potmě bez problémů. Pokud ale o půlnoci sotva držíte oči otevřené, není to hrdinství, je to riziko. Tady platí jednoduché pravidlo: unavený řidič je nebezpečnější než pozdní příjezd.
Přestávky nejsou ztráta času
Tohle si pamatujte, i kdyby nic jiného z článku: s dětmi se zastavuje každé dvě hodiny, ne když to vyjde. Ne na čerpací stanici u dálnice, kde je beton a hluk, ale na odpočívadle, kde je tráva a děti se můžou proběhnout. Deset minut běhání kolem auta udělá pro náladu víc než hodina dalšího sezení.
Vyplatí se mít v kufru po ruce míč nebo švihadlo. Znám rodiny, které dělají z přestávek malou hru: kdo udělá nejvíc dřepů, kdo oběhne auto desetkrát. Zní to hloupě, ale děti vyběhají energii a další úsek pak vydrží v klidu.
Co opravdu zabaví dítě v autě
Tablet zachrání leccos, to nikdo soudný nepopírá. Ale když se na něj spolehnete úplně, dítě po hodině zkysne a začne se ošívat. Proto se vyplatí střídat.
- Audioknihy a pohádky z mobilu fungují skvěle, protože dítě se dívá z okna a u toho poslouchá. Pro starší děti detektivka, pro menší klasické večerníčky.
- Klasické hry na cestu ještě nevymřely. Hádej, na co myslím. Kdo první uvidí červené auto. Počítání tunelů. Zabaví celou rodinu a nikoho nebolí oči.
- Malé překvapení po každé přestávce drobnost zabalená v papíru, nový pastelkový blok, samolepky. Nemusí to nic stát, jde o ten okamžik těšení.
Na jídlo a pití myslete dopředu
Hladové dítě je nešťastné dítě a nešťastné dítě v autě je peklo pro všechny. Mějte po ruce krabičku s něčím, co nedrobí a nešpiní: nakrájené jablko, mrkev, rohlík, kousek sýra. Sladkostem se spíš vyhněte, protože po nich přijde nával energie a pak útlum a mrzutost.
Vodu radši v menších lahvích, ať se nerozlije celá. A papírové utěrky a pytlík na odpadky na dosah ruky, ne v kufru pod vším ostatním.
Nevolnost: častější, než čekáte
Spousta dětí špatně snáší jízdu autem, hlavně na klikatých silnicích k moři. Pomáhá, když dítě sedí tak, aby vidělo dopředu z okna, ne když kouká do tabletu nebo do knížky. Čerstvý vzduch z pootevřeného okénka taky dělá divy.
Pokud víte, že vaše dítě je na tohle náchylné, promluvte si předem s lékárníkem o vhodném přípravku podle věku. A mějte připravený igelitový pytlík po ruce, protože když to přijde, přijde to rychle a varování nebývá dlouhé.
A hlavně: slevte ze svých nároků
Tohle je možná nejdůležitější věc. Cesta s dětmi nebude tak rychlá ani tak tichá, jak byste si přáli. Když si předem řeknete, že to potrvá o dvě hodiny déle a párkrát zastavíte víc, než jste plánovali, ušetříte si spoustu nervů. Dovolená nezačíná až u moře. Když to vezmete v klidu, začíná už za volantem.